středa 16. března 2016

Hledám svoje umění (GHMP I.)

 V Praze už žiju přes sedm let. A za tu dobu jsem toho tady moc neviděla. Až poslední rok jsem našla zálibu v objevování (skoro) všeho. Někdy mě tahle až dětská zvídavost naprosto pohltí a v takovejch chvílích chci vidět všechno. Všechno fotit. Dohnat ty předchozí roky. 
Specifická skupina tohohle bádání je umění. Galerie. Výstavy. 
Víte, já vlastně nevím jestli umění rozumím. A jestli se mu vůbec dá rozumět jako celku. Ale nechávám se inspirovat a předhazuju sebe sama objektu. Nechávám to či ono, aby na mě volně nějak zapůsobilo. A pak buď sám od sebe přijde pocit "oooch" nebo mě to-něco nechá zcela chladnou.
 A o to, myslím, v umění jde.
 O emoce.


Přináším nepravidelné série fotek z galerií. Jako zdokumentování hledání toho svýho umění.  




























Noa PS: Byli tam lidi. A tak jsem fotila stylem "cvakcvak, hlavně ať už to je..." tak prosím u fotek nakřivo nakloňte trošku hlavu.

7 komentářů:

  1. Podľa mňa je veľa možností, ako chápať umenie. Je jasné, že autor tým zrejme chce niečo vyjadriť. Možno je to ale poriadne skryté. Možno je to tak, že tú skutočnú hlavnú myšlienku si vlastne nikto nevšimne, každý rozoberá niečo iné, čo je na tom to "hlavné, najdôležitejšie". Len samotný autor tam vidí ten skutočný význam toho. Stalo sa mi, že som napísala príbeh, v ktorom bolo tiež veľa takýchto významov. Zaujímavé ale bolo, že 6 rôznych ľudí malo 5 rôznych teórií, čo sa vlastne na jeho konci udialo, keďže to bolo také otvorené. Každý z nich si teda koniec urobil podľa seba a ja som im už nikdy nepovedala, ako to malo byť "v skutočnosti", alebo ako som to zamýšľala. Veď preto som tam nechala ten otvorený koniec. Páčilo sa mi, ako každému napadne niečo iné. Na umenie mám preto názor, že každý mu rozumie. Možno nie tak, čo sa pod tým skutočne skrýva, ale každý si v tom vytvorí niečo svoje. A aj to je lepšie ako nič. Aspoň nad tým poriadne popremýšľa.

    Ja síce mám omnoho menšie mesto "k dispozícii" na objavovanie. Tiež som ale asi rok dozadu ho začala podrobne objavovať a popritom všetko možné fotiť. :)
    Podľa mňa veľmi zaujímavý článok a skvelé fotky.
    DominicaLand

    OdpovědětVymazat
  2. Krasne fotky :) Taky moc rada chodim po galeriich :)

    xxx

    CITC FASHION BLOG
    → Join the Giveaway!

    OdpovědětVymazat
  3. A jak se vůbec pozná, že člověk umění ROZUMÍ? Má ho vystudované? Sám to umění dělá? O sobě bych taky řekla, že umění vlastně nerozumím, neumím ho třeba popsat, nedokážu říct, proč to či ono na mě zapůsobila a naopak, ale cítím to. Takže - cítím umění. A to stačí, ne? :)
    Ta poslední..socha? To mě třeba hned zaujalo, zase nevím proč, ale cítím v tom náboj a nějakou symboliku. Eh :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nějak jsem se snažila to moje pojetí vyjádřit. Nechávám to na sebe prostě jen nějak zapůsobit a podle toho mám k tomu takovej nebo makovej postoj. Jinak jsem na tuhle tématiku objevila knihu Umění vnímat umění od Michela Třeštíka, je to dost zajímavý a vlastně - zatím - se s tím jeho pohledem na věc dost ztotožňuju.

      To poslední je myslím Čert a Káča :)

      Jinak jo, myslím, že cítit "něco" stačí :)

      Vymazat
  4. Já už si ani nepamatuji, kdy jsem naposled byla v nějáké galerii, pár let to určitě už bude, ale není problém ani tak ve mě, spíš v nedostupnosti a v tom, že v mém okolí lidé galerie nevyhledávají. Pěkné fotky.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  5. Veľmi pekné a inšpiratívne fotky! :)
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  6. Pekné fotky. Ja osobne do galérie nechodím lebo s deťmi asi ťažko pôjdem do galérie.

    Prosím daj mi subscribe na youtube channel.

    OdpovědětVymazat